Setkání

Lidský život je jako křehká nádoba, ve které se hromadí všechny emoce, zkušenosti a očekávání.
Někteří lidé jsou jako nádoby z neprůhledného skla a je těžké s nimi komunikovat a rozumět jim.
Některé jsou naopak jako nádoba z průhledného horského křišťálu otevřeny komunikaci a emocionální interakci.

Na obraze S. Lazareva „Setkání“ není náhodou, že dva skleněné karafy jsou mírně nakloněny 
k sobě. 
Jejich rukojeti směřující k opačným stranám obrazu tento pohyb karaf k sobě jen zdůrazňují. 
Takže my, při prvním setkání s druhým člověkem, prožíváme citovou přitažlivost, cítíme spřízněnou duši, 
usilujeme o něj, prožíváme vnitřní radostné spalování duše.

Jaké jemné barvy umělec používá, aby zdůraznil vznikající emoce, jako je ranní svítání.

Modré pozadí obklopující karafy jakoby zdůrazňuje čistotu a krásu vnitřního obsahu nádob.

Tento obráz je samozřejmě určen k dlouhému odtrženemu od okolního ruchu rozjímání,

ale docela byskvěle vypadal i v jídelně.